Share Literární směry a epochy
Save to Folder
vznikla zhruba v 8. století př. n. l. a trvala do 5. století n. l., kdy se ve starověkém Řecku a Římě kladl důraz na rozum, harmonii, krásu, mytologii a ideál člověka, jak ukazují například Homérovy eposy nebo Sofoklova Antigona.
antika
Historické období, které se rozprostírá od 5. do 15. století a byl charakterizován silným vlivem křesťanství, zaměřoval se na duchovní literaturu, hagiografie a hrdinské eposy, jako je Píseň o Rolandovi nebo Legenda o svaté Kateřině.
středověk
V 14. až 16. století se vracela k antickým ideálům, oslavovala krásu přírody, rozum a individualitu člověka, jak to dokazuje například Leonardo da Vinci nebo Boccaccio.
renesance
vznikl ve 14. století a kladl důraz na vzdělanost, lidskou svobodu a rozvoj osobnosti, což se projevilo v dílech Erasma Rotterdamského nebo Tomáše Mora.
humanismus
ovládlo umění a literaturu v 17. století a na začátku 18. století, vyznačovalo se silnými emocemi, patosem, kontrasty a hlubokou náboženskou vírou, jak ukazuje například Bridelova báseň Co Bůh? Člověk? nebo Calderónova hra Život je sen.
baroko
v 17. a 18. století prosazoval řád, rozum, pravidla a napodobování antických vzorů, jak je patrné například v dílech Molièra nebo Racina.
klasicismus
v 18. století zdůrazňovalo víru v pokrok, vzdělání a rozumové vysvětlení světa, což ukazují spisy Voltaira nebo Diderotovy Encyklopedie.
osvícenství
na přelomu 18. a 19. století vyjadřoval citovost, touhu po přírodě a návrat k lidové slovesnosti. Nejvýraznějším představitelem je Goethe.
preromantismus
v první polovině 19. století kladl důraz na individualitu, svobodu, cit a vzdor proti společenským normám, jak ukazují básně Byrona nebo dílo Victora Huga.
romantismus
v druhé polovině 19. století usiloval o pravdivé, objektivní zobrazení každodenní reality, včetně sociálních problémů, jak to vidíme u Balzaca nebo Tolstého.
realismus
na konci 19. století rozvíjel myšlenky realismu a zdůrazňoval vliv prostředí a dědičnosti na lidský osud, jak to zachycují například romány Emila Zoly.
naturalismus
na konci 19. století a počátku 20. století přinesla důraz na individualitu, subjektivní vnímání světa, náladovost a estetiku, jak ukazují verše Baudelaira nebo Verlainea.
Literární moderna (symbolismus, impresionismus, dekadence)
ve 20. století tyto směry experimentovaly s formou, jazykem a významy, vyjadřovaly chaos moderní doby a hledaly nové způsoby uměleckého vyjádření, jak vidíme u Apollinaira nebo Nezvala.
Modernismus a avantgarda (expresionismus, dadaismus, futurismus, poetismus, surrealismus)
vznikl v první polovině 20. století a kladl důraz na úzkost, svobodu a odpovědnost jedince ve světě bez pevného smyslu, jak to zachycují Sartrova nebo Camusova díla.
existencialismus
byl oficiálním uměleckým směrem zejména ve 40.–50. letech 20. století, oslavoval dělnickou třídu, kolektivismus a budování socialismu, jak je vidět v dílech Majakovského nebo Fučíka.
socialistický realismus
v polovině 20. století propojoval realitu s magickými a fantastickými prvky, aniž by je vysvětloval, jak to činí například Gabriel García Márquez ve Sto roků samoty.
magický realismus
